Protikorupční program Krajské hygienické stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích

Interní protikorupční program Krajské hygienické stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích

Preambule
Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích (dále jen „KHS“) byla zřízena na základě ustanovení § 82 odst. 1 zákona c.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1.1.2003.
KHS je správní úřad, který vykonává působnost  v rozsahu stanoveném zákonem č.258/2000 Sb., v platném znění, (dále jen zákon) a zvláštními právními předpisy na území Pardubického kraje.

Čl. 1
Úvod

Interní protikorupční program KHS (v dalším textu jen „IPP“) je zpracován na základě úkolu z usnesení vlády České republiky č. 752 ze dne 2. října 2013 a č. 851 ze dne 13. listopadu 2013, kterým byl schválen Rámcový rezortní interní protikorupční program.

Čl. 2
Definice korupce

Korupce je zneužití pravomocí za účelem získání nezaslouženého osobního prospěchu. Znamená takové jednání představitelů veřejného sektoru, jímž se nedovoleně a nezákonně obohacují prostřednictvím zneužívání pravomocí, které jim byly svěřeny. Korupce je obecné zneužití pravomoci úředních osob, které směřuje k získání nepatřičných výhod jakéhokoliv druhu pro ně samé nebo pro jiné za účelem soukromého obohacení. Korupce je slib, nabídka nebo poskytnutí úplatku nebo jiné neoprávněné výhody s cílem ovlivnit něčí jednání nebo rozhodnutí. Korupcí je také žádost o úplatek a přijetí úplatku. Úplatek může mít majetkovou i nemajetkovou povahu, tj. úplatkem není jen poskytnutí peněz, ale i např. věcí, služeb resp. protislužeb, výhodných informací, atd.
Korupční jednání upravuje zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v ustanoveních § 331 a násl. – konkrétně § 331 Přijetí úplatku, § 332 Podplacení a § 333 Nepřímé úplatkářství. Dále je v právním řádu zakotveno několik dalších skutkových podstat trestných činů, které definují korupční chování. Jde především o vybrané trestné činy úředních osob podle části druhé hlavy X. dílu 2 trestního zákoníku dle ustanovení § 329 Zneužití pravomoci úřední osoby.

Čl. 3
Cíle interního protikorupčního programu

Cílem IPP je v maximální možné míře omezit předpoklady pro vznik korupčního jednání v rámci organizace, vytipovat riziková místa, funkce a činnosti a vymezit oblasti činností, při kterých by mohlo docházet ke vzniku korupce. V souvislosti se zjištěnými korupčními riziky pak definovat zásadní systémové postupy a opatření k jejich minimalizaci.

Čl. 4
Vytváření a posilování protikorupčního klimatu na KHS

4.1. Preventivní a osvětová opatření pro boj s korupcí
Preventivní opatření protikorupční politiky zahrnují účinnou a cílenou personální politiku, zavedení pravidel chování a jednání vyplývajících z platného „Etického kodexu zaměstnanců KHS“ do povědomí, vzdělávací a osvětovou činnost. Konkrétně se jedná o tyto nástroje či opatření:
• aktivní kladení důrazu na morální vlastnosti (např. principy čestnosti, neúplatnosti)
• pořádání školení a seminářů pro zaměstnance na všech úrovních, účast zaměstnanců na vzdělávacích akcích s protikorupční tématikou.
• evidence mimořádných událostí, jejichž předmětem bylo závadové jednání

4.2. Etický kodex
Cílem Etického kodexu zaměstnanců KHS je poskytnout zaměstnancům zásady k správnému řešení konkrétních, eticky exponovaných nebo komplikovaných situací, získat, udržet a prohloubit důvěru veřejnosti ve veřejnou správu a rozhodování KHS. Dále pak stanovit principy a pravidla etického jednání zaměstnanců, ať již vně KHS nebo vůči sobě navzájem, zakotvit zásady profesionálního postupu, posílit profesní identitu a odpovědnost zaměstnanců a nastavit normy sloužící k hodnocení osob. Zásady Etického kodexu platí pro všechny zaměstnance bez rozdílu jejich postavení.
Mezi základní povinnosti, na které musí dbát každý zaměstnanec, je dodržování zákonnosti při rozhodování všech postupů a zachování rovného přístupu ke všem fyzickým i právnickým osobám.

4.3. Propagace protikorupčního postoje vedoucími zaměstnanci
Vedoucí oddělení, odborů a náměstci jsou povinni prosazovat protikorupční postoj, zejména vlastní bezúhonností, dodržováním právních i vnitřních předpisů, zdůrazňováním významu ochrany majetku státu, dodržování etických zásad při výkonu práce, propagací jednání odmítajícího korupci a důrazem na prošetřování podezření a vyvození důsledků v případě prokázaného korupčního jednání.

4.4. Vzdělávání zaměstnanců
Vzdělávání zaměstnanců probíhá formou pravidelných školení v protikorupční problematice. Vedoucí zaměstnanci zvyšují povědomí o ochraně zaměstnanců, kteří oznámili podezření na korupci. Klade se důraz na dodržování Etického kodexu, jeho propagaci, dostupnost a kontrolu jeho dodržování.

Čl. 5
Transparentnost

Jedním z nástrojů boje proti korupci je umožnění maximální kontroly rozhodovacích kroků a hospodaření jak ostatními zaměstnanci, tak veřejností. Proto jsou informace o nakládání s veřejnými prostředky zveřejňovány a zpřístupňovány. Otevřenost a transparentnost KHS je naplněna webovými stránkami, což umožňuje umístit všechna související data na jedno místo. Jedná se např. o tyto dokumenty:
• informace vztahující se k nakládání s majetkem
• informace vztahující se k výběru dodavatelů
• informace o uskutečněných veřejných zakázkách vč. zakázek malého rozsahu
• uzavřené smlouvy včetně dodatků

Čl. 6
Řízení korupčních rizik a monitoring kontrol

Krizová nebo riziková místa jsou takové oblasti rozhodovacího procesu, kde při nedostatečně kvalitně nastaveném kontrolním systému nebo systémovém opatření může docházet k nežádoucímu ovlivňování výsledku rozhodnutí. Jejich další zjišťování a upřesňování je součástí práce všech vedoucích zaměstnanců v rámci vyhodnocování jednotlivých činností.
Konkrétním cílem v této oblasti je nastavení účinných kontrolních mechanizmů a zajištění efektivního odhalování korupčního jednání. Aktivní vyhledávání korupčních rizik napomáhá identifikaci oblastí se zvýšeným korupčním potenciálem, prověřování a posilování existencí a funkčnosti kontrolních mechanizmů. Hodnocení korupčních rizik zahrnuje jejich identifikaci a hodnocení ve všech činnostech organizace, vytvoření mapy korupčních rizik, stanovení strategie řízení těchto rizik a přijetí opatření ke snížení pravděpodobnosti jejich vzniku či dopadu na činnost organizace.

Mapa korupčních rizik:
Rozhodovací procesy
Poskytování informací o činnosti
Kontrolní činnost
Zadávání veřejných zakázek
Nakládání s majetkem státu
Pracovněprávní a personální záležitosti

Všechny případy korupčního jednání je nutné řešit v souladu s platnými právními předpisy ve spolupráci s úsekem správních činností.

Čl. 7
Postupy při podezření na korupci

Zaměstnanec je povinen ohlásit korupční jednání, nebo podezření na takové jednání, ústním, elektronickým, telefonickým nebo písemným způsobem bezprostředně po jeho zjištění vedoucímu zaměstnanci nebo jemu nadřízenému zaměstnanci.
Zaměstnanci, který možné nežádoucí jednání oznámí, bude zaručena diskrétnost a ochrana, přitom se očekává, že pokud možno zajistí podklady, týkající korupčního jednání a bude spolupracovat na řešení dle pokynů stanovených nadřízeným zaměstnancem.
Bezodkladná reakce na podezření na korupční jednání zvyšuje pravděpodobnost jeho úspěšného prověření. S prodlužujícím se časovým úsekem mezi podezřením a řešením dochází ke ztrátě vypovídající schopnosti zjištěných informací a k dalším negativním vlivům, které ovlivní celý stav budoucího šetření.
Při šetření bude postupováno diskrétně, zachováván princip presumpce neviny, bude dodržena ochrana osobních údajů. Prověřování má za cíl shromáždit fakta k posouzení podezření z porušování zákona či jiných závazných právních předpisů a případně stanovit další kroky.

Nadřízený zaměstnanec přijme informaci, vyhodnotí ji v kontextu s dalšími podkladovými materiály a stanoví, zda se skutečně jedná o korupční jednání. Především ověří získané informace a poznatky u dalších zaměstnanců, přičemž zjišťuje zejména:
• co je předmětem mimořádné události
• kdo způsobil nebo je odpovědný za vznik události
• kdy a jak k ní došlo
• zda a jaká vznikla škoda a jaký je její rozsah
• zda bylo jednání způsobeno úmyslně, či neúmyslně

Pokud závěr šetření zkonstatuje, že neexistují žádná zjištění na podporu podezření z možné korupce, bude předána zaměstnanci krátká písemná informace a šetření uzavřeno.

V případě, že se potvrdí prvotní informace a šetření prokáže možnost korupce, bude o této skutečnosti podána písemná informace řediteli, který ve spolupráci s náměstkem pro správní činnost posoudí závažnost situace a rozhodne o dalším postupu.
Vůči zaměstnancům, kteří svým selháním napomohou korupci, budou vždy nadřízenými zaměstnanci přijata přiměřená opatření.
Zároveň bude aktuálně upraveno nastavení procesu pro vnitřní kontrolu a vyřizování stížností. Důkladná analýza příčin vzniku korupčního jednání je pak zásadní pro posílení preventivních mechanizmů, které snižují riziko opakovaného výskytu korupce.

Následná opatření
Opatření, která omezí možnosti opakování zjištěného korupčního jednání, byla stanovena následovně:
• jasná a viditelná disciplinární opatření vůči osobě, které byla korupce prokázána, míra těchto opatření se bude odvíjet od závažnosti a společenské nebezpečnosti takového jednání
• posílení složky prevence zejména formou školení
• řešení případných vzniklých škod

Čl. 8
Vyhodnocování IPP

Vyhodnocení IPP včetně hodnocení korupčních rizik a implementace nápravných opatření, bude provedena v termínu do 30. září příslušného kalendářního roku. Pracovní tým složený z pověřených zaměstnanců je povinen se za účelem aktualizace korupčních rizik sejít nejpozději do 15. září příslušného kalendářního roku.
V případě potřeby dojde k aktualizaci IPP ve smyslu vládních usnesení, která budou přijímána, a jeho aktuální znění bude zveřejněno na webových stránkách.

Čl. 9
Trvalá kontrola a obecná informační povinnost vedoucích zaměstnanců

Vedoucí zaměstnanci na všech úrovních řízení jsou povinni průběžně zajišťovat realizaci opatření přijatých v rámci IPP podle zařazení a kompetence stanovené Organizačním řádem Krajské hygienické stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích.

V Pardubicích dne 26. září 2014

MUDr. Antonín Vykydal
ředitel KHS